Když se všichni dívají

21. května 2017 v 22:09 | Pája |  Téma týdne
Stojím v zákulisí. S plno lidmi, ale vlastně úplně sama. Nevím, co dělat. Jakým tónem začínala ta skladba? Kde je klavír? Kam se poděli všichni, kteří se mnou hrají? Nic nevím. A bojím se. "Vystoupí smyčcový orchestr s doprovodem klavíru a hoboje a zahrají vám Pannu a netvor." No tak to teda ne. Já nikam nepůjdu. Zůstanu tady. "No tak, pojď." vyzve mě učitelka. "Vážně musím?" pomyslím si. Ale asi ano. Všichni už vyrazili na své pozice. Čeká se jen, aby klavíristka zasedla za klavír a zahájila skladbu. Vyjdu z opony. Kouknu se na haldu lidí. Všechny oči míří na nás. Světla září. Nevidím přes ně, protože mi svítí přímo do očí. Celá se třesu. Udělám dlouhýýý nádech a ještě delší výdech. Mířím ke klavíru a mám pocit, že jdu nejméně hodinu. Rozložím si noty, které jsou tak skrčené, že se vůbec divím, že drží. Uvědomím si, kde je židlička, abych ještě nesletěla. Učitelka kývne a já celé vystoupení zahájím notou h1. A už celý sál může poslouchat líbezné noty, které my vydáváme svými nástroji. Snažím se pořád soustředit. Asi v půlce se trochu uklidním. Věděla jsem, že to bude stres, ale ne takový. "Hlavně si to užij, je to tvé poslední vystoupení." radím sama sobě. Hraji uvolněněji. Až ve chvíli, kdy můj prst ukončí celou akci velkým c, uvědomím si, že jsem to přežila. Ukloním se. Chvilku se dívám do hlediště, ale tváře nemůžu rozpoznat. Stále mě ozařuje přímé světlo. Usmívám se. Nebo si to aspoň myslím. A takhle skončilo mých devět let hraní na klavíru. #stálebudešvmémsrdci♡ #nikdynatonezapomenu
Nemůžu říct, že jsem si šla za vlastním snem, protože v první třídě jsem ještě nevěděla, co mě čeká. Ale jakmile tady jsem, vím, že jsem ke svému snu došla. A všem za to děkuju. I sobě.

Téma týdne: Když se nikdo nedívá
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kateřina Kateřina | Web | 22. května 2017 v 7:51 | Reagovat

Zajímavě pojaté :-)

2 Pája Pája | 22. května 2017 v 14:02 | Reagovat

[1]: Děkuji Katko:).

3 Eliss Eliss | Web | 22. května 2017 v 14:09 | Reagovat

A to už se ke hraní opravdu nikdy nevrátíš? :-(

4 Pája Pája | 22. května 2017 v 16:44 | Reagovat

[3]: I když nebudu chodit do hudebky, na klavír budu hrát stále. Miluju hraní, takze v tom budu nadále pokračovat:).

5 * * | 23. května 2017 v 17:16 | Reagovat

Gratuluji, jsi moc šikovná !!! :-) Hraní na klavír není vůbec jednoduché, chce to dost cvičit, trénovat ..., i když druzí třeba měli zábavu, ty jsi cvičila !!! Dokázala jsi to všem a hlavně sama sobě, že jsi výborná a to, co umíš, Ti nikdy nikdo nevezme !!! Hraj si dál pro zábavu a když Tě někdy někdo vyzve, ať něco pěkného na klavír zahraješ, tak ty nebudeš sedět v koutě !!! (Jako Baby ...) :-)

6 Pája Pája | 23. května 2017 v 19:50 | Reagovat

[5]: :D Mockrát děkuji!

7 Šedovláska Šedovláska | 25. května 2017 v 20:17 | Reagovat

To, že jsi hrála na koncertě je vyznamenání a radost pro tebe i celou tvou rodinu. Jistě jsou všichni na tebe pyšní a mají tě rádi.

8 Pája Pája | 26. května 2017 v 15:20 | Reagovat

[7]: Děkuji moc!

9 Allex Allex | E-mail | Web | 28. května 2017 v 17:15 | Reagovat

Já jsem s klavírem skončila minulý rok. Neměla jsem ráda koncerty. Ještě si stále občas hraji sama doma, i když na to není tolik času, kolik bych chtěla. :))

10 Pája Pája | 29. května 2017 v 15:50 | Reagovat

[9]: Nedostatek času je právě důvodem, proč končím s hudebkou. Ale jak už jsem tady psala, zahrát si můžu kdykoliv, že:).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.