Záchrana okamžiku

8. února 2017 v 19:50 | Pája |  Téma týdne
Na konec cesty nemohu dohlédnout. Nevím, kde končí a ani to nejspíš nechci vědět. Jaké by to bylo, jak by se nám žilo, kdybychom věděli, kdy a jak naše cesta skončí? A teď nemluvím jen o té velké cestě, o té největší-životní, ale i o menších a zatraceně důležitých.


Cesta k životnímu snu, cíli, nebo prostě jen cesta vlakem. Nikdy nevíme, jak skončí...Zda dojedeme šťastně nebo nikoliv. Ale vždy doufáme, že se štěstí na nás usměje a neštěstí obrátí. A někdy se to povede. Jindy ne.
Jednou máme štěstí a ten vlak nemá zpoždění a přijedeme včas. Někdy nám někdo hodí klacky pod nohy a naše plány by se mohly zdát být fuč. Prostě je vítr odfoukne. Tak těžce vybudované a naplánované sny jen tak vítr vezme a hodí je pryč. Jakoby neexistovaly. Zkrátka je zničí. A my se jen bezmocně koukáme a přihlížíme tomu. Náš sen a celoživotní cesta, po níž jsme si mysleli, že půjdeme až k ní dojdeme, je najednou pryč. "To přece není možné, vždyť to si nezasloužím. Proč zrovna já?" To si říkáme všichni. Nesmíš dopustit, by Tvůj sen zmizel. Musíš zpátky najít tu cestu. A když to nepůjde, najdi jinou. Vždycky je naděje!
Já si myslím, alespoň už teď, že všechno má svůj smysl. Nejenom ty krásné a milé okamžiky, ale i ty děsivé, strašné a tajemné. I ty jakýmsi způsobem patří do našeho života. Je to těžké, ale je to tak.
Když lituješ něčeho, co už nelze změnit či ovlivnit, vybíjí Tě to. Neposílí to Tebe a ani Tvé okolí. Budeš se užírat. Budeš z toho na dně. Známe to všichni, ale když už to nezměníš, neřeš to. Nezabývej se něčím, co už není možné vrátit zpět. Co už prostě neovládneš.
Raději se zaměř na ty věci, které změnit dokážeš. Které ještě jdou. Protože jestli promeškáš i tyhle šance na zlepšení, už se tyto okamžiky dostanou do stadia, o němž jsem před chvílí psala. Už je nepůjde vrátit zpět. NIKDY!
Proto jakmile můžeš, vstaň a sprav to! Zkus to! I drobnosti pomohou! Věř mi! Zlepši si náladu, zlepši náladu někomu, kdo je smutný, podpoř svého kamaráda, omluv se někomu, komu si ublížil, napiš písničku,... To je jedno. Hlavně to udělej teď a na nic nečekej. Protože když pořád budeme čekat, už bychom se taky dočkat nemuseli...

Nasměruj své kroky, aby šli po cestě, kterou chceš jít. Přece to nikdo nebude dělat za Tebe, jelikož to bys nikdy nešel správným směrem...

Článek jsem napsala na téma týdne: Konec cesty.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 * * | 8. února 2017 v 21:23 | Reagovat

Nádherný článek !!! :-) Mám na tuto záležitost úplně stejný názor !!! :-)Znám to ze sportu - člověk se nikdy nesmí vzdát, musí bojovat !!! :-) Tak se mi něco nepovedlo, no a? Přece jsem se nenarodila jako Génius !!! :-) Příště to bude lepší !!! :-) Ráda dělám lidem radost, velmi mne to obohacuje. :-) To, jak se člověk k lidem chová, se mu vrátí. :-) Přeji hodně štěstíčka !!! :-) A neboj, jdeš správnou cestu ... :-)

2 Tomáš Tomáš | E-mail | Web | 8. února 2017 v 21:53 | Reagovat

Skvělá inspirace, dost mě to motivovalo v mém sportu 😊

3 Pája Pája | 8. února 2017 v 22:33 | Reagovat

[1]: Máš úplnou pravdu! Moc děkuji za komentář:).

4 Pája Pája | 8. února 2017 v 22:34 | Reagovat

[2]: Tak to jsem moc ráda! Je super, že jsi sem zavítal:).

5 Lucie Lucie | Web | 9. února 2017 v 19:18 | Reagovat

Ano, určitě musíme jít za svými sny. A snažit se nesžírat nebo pokud možno co nejméně těžkými situacemi, které nelze změnit. Ať se ti daří :-)

6 Pája Pája | 9. února 2017 v 19:53 | Reagovat

[5]: Moc děkuji! Tobě také!:)

7 Šedovláska Šedovláska | 4. března 2017 v 17:23 | Reagovat

V životě je to dobře zařízené, že dobré okamžiky se střídají s horšími. Jak krásně píšeš, musíme se se vším vyrovnat. Ráda čtu Tvé články. At se Ti daří.

8 Pája Pája | 4. března 2017 v 17:45 | Reagovat

[7]: Mockrát děkuji! Tobě také:).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.