Už ví.

19. května 2020 v 10:00 | Pája |  Prostě ze života
Koukám na sebe do zrcadla. A najednou uvidím to dítě. To dítě, které ještě v jedenácti letech nevědělo, jestli se dostane na gympl. Nevědělo spoustu věcí o světě a sobě samém. Nevědělo, co jsou to logaritmy a vůbec ho to netížilo. Nevědělo, kolik toho v dalších šesti letech zažije. Nevědělo, jestli se líbí tomu pěknému klukovi. Nevědělo, jak se pracuje s Facebookem, protože žádný nemělo. Nevědělo, jestli vyhraje tu recitační soutěž. Bylo spoustu věcí, které ono jedenáctileté dítě nevědělo.

A ani po těch šesti letech není všeználkem. Ale už aspoň ví, co může od života čekat. Už ví, že ne všichni, co se tváří mile, jsou opravdu takoví. Už ví, co to jsou logaritmy a už ví, jak být šťastno. Už ví, že nepotřebuje vědět všechno, aby mohlo být chytré. Už ví, že nemůže pokaždé věřit slovům věř mi, myslím to vážně. Už ví, že stačí jen doopravdy umět číst mezi řádky a v sobě samém, aby poznalo co čekat od světa a svého těla. Už ví. Je toho spoustu co neví, ale už ví, co cítí. Už ví, že jaký si to člověk udělá, takový to má. A už ví, že život není růžový jako Růžovka, ale i přesto dokáže být krásný. A možná ještě krásnější...


Pája (ta, která se nebojí být pořád dítětem, i když hraniční věk už je za dveřmi)
 

Vděčnost aneb Jak já se těším do školy!

21. dubna 2020 v 20:11 | Pája |  Prostě ze života
Dneska bych chtěla mluvit o vděčnosti. Víte, jak se říká, že si člověk něčeho začne vážit, až když to ztratí? Proč? Proč to tak je? Proč se nepoučíme chybami vlastními i ostatních? Proč si nevážíme všeho toho, co máme? Vnímám to i u sebe. Mám báječný život a miluju ho! Ale přesto se někdy úplně zbytečně trápím věcmi, které buď už nezměním nebo je prostě do budoucna neovlivním. Přemýšlím nad tím, co se stalo a co se možná stane. Stresuju se dopředu. Proč to dělám? Taky nevím. Ale rozhodně to chci změnit. A to je dobrý začátek! A myslím, že tento článek by mohl nejen mně pomoci. Uvědomit si spoustu věcí a začít si jich konečně pořádně vážit. A být za ně VDĚČNÍ!
Já miluju svůj život! A když si řekneme tuhle větu a budeme si ji dostatečně často opakovat, opravdu si to uvědomíme. Uvědomíme si, jak zatraceně dobrý život máme. I přes to špatné, co se ve světě a vašem životě děje, je ten život dobrý. Ne-li víc než to! Opravdu stojí za to, věřte mi! Teď hned si připomeňme, co všechno máme. A nic z toho není samozřejmost! Nic! Rodina, bydlení, jídlo, voda, možnost chodit do školy, koupit si novou věc, jít na piknik s kamarády...

Teď nám bylo hodně věcí odepřeno. A my to cítíme. Bolí nás to. A jak bylo řečeno v knize Jedna želva za druhou: Nejdůležitější část těla není srdce ani mozek ani plíce-ta nejdůležitější část těla je ta, co bolí. A o tom to je. Brali jsme to jako samozřejmost. Ranní vstávání do školy. Poslouchání výkladu učitele. Jít s kamarádem na kafe. Napsat si test (ve škole!). Jen tak se venku projít. Obejmout babičku. Koupit si nové úlovky ze sekáče. Zajít do kina. Navštívit knihovnu. Tak běžné věci, které ale teď dělat nemůžeme a jak bychom rádi! Co bychom za ně teď dali...

Ten pravý...?

8. dubna 2020 v 14:37 | Pája |  Zmatená...
Čistě filosofické až bych řekla fyzikální zamyšlení nad pravou láskou. Skutečně existuje? A jak to poznáš? A co s tím má společného fyzika?
 


Koukej dál...

1. dubna 2020 v 20:47 | Pája |  Verš, rým, sloka a je to!
Ahojte! Další článek je tady! Samozřejmě že chci více vydávat, ale ono to nějak ne a ne přijít. Ale díky motivaci mých kamarádů a rodiny jsem se rozhodla se do toho zase pořádně obout! Navíc teď má většina z nás více času, tak proč jej nevyužít něčím tak krásným jako je psaní a čtení článků:)).

Dneska se s vámi podělím o báseň. Ano, báseň tady dlouho nebyla, ale cítím, že se s vámi chci zase o nějakou podělit. Napsala jsem ji 30. prosince. Nechápu, že je to už tak dlouho!


Tahle báseň je pozitivní. Těžko říci, jestli vám bude dávat smysl, ale tak už to u poezie bývá. Někdo chápe a někdo ne. A tak je to naprosto v pořádku. Záleží na každém z vás. Z nás. Tak vám jen řeknu, ať si ji užijete. A svoje pocity mi pak můžete sdělit dole. Anebo si je můžete nechat v hlavě, ať doputují přesně tam, kam mají...♥️


Jeden z těch povídacích...

13. března 2020 v 14:07 | Pája |  Prostě ze života
Zdravím vás u nového článku!
Dva články za leden, jeden za únor. Žádná sláva, já vím... Nicméně teď mám toho volného času trošku více, tak doufám, že se to odrazí i tady na blogu. Paradoxně mám článků napsaných hodně, ale nějak to nevydávám. Ani nevím proč. Ale rozhodla jsem se to změnit!

Originalita v dnešní době

19. února 2020 v 15:22 | Pája |  Prostě ze života
Je možné být v dnešním světě ještě originální?

Jak napsat dobrou slohovku?

25. ledna 2020 v 21:01 | Pája |  Jak...?
Zdravím vás! Dneska bych se s vámi chtěla podělit o různé tipy na to, jak napsat opravdu dobrou slohovku! Zrovna minulý týden jsme jednu psali, takže to mám ještě všechno v živé paměti:D. Ať už máte talent od přírody, nebo ne, dnešní tipy se vám určitě budou hodit! Budou to rady sesbírané z internetu, ale i z mých vlastních zkušeností. Pomalu, ale jistě se blíží maturity, tudíž umět napsat skvělou slohovou práci se hodí. Konec vykecávání, jdeme na to!

Můj rok 2019

2. ledna 2020 v 21:52 | Pája |  Prostě ze života
Ahoooooooooj! Tak vás vítám v novém roce i tady na blogu! Nechápu, že tento článek píšu už třetí rok! Rekapitulace roku 2019 je právě tady!



Vánoční pohoda

22. prosince 2019 v 18:13 | Pája |  Zima+Vánoce
Zdravím vás! Dneska mám chuť si s vámi jen tak popovídat, takže pokud jste stejně naladěni, čtěte dál:).
Nevěřím tomu, že konečně máme prázdniny. Po tom dlouhém boji mohu říct, že nebyla věc, na kterou bych se těšila víc. Byly to náročné týdny, ale mám je za sebou! Teď už mám v plánu jen odpočívat, jíst, koukat na pohádky a být s rodinou. Předevčírem jsem podnikla obrovský úklid pokoje, který jsem chtěla udělat už dávno. Kdybych ho už udělala dávno, asi by mi to teď nezabralo 5 hodin:D! Ale s výsledkem jsem opravdu spokojená. Je to tak skvělý pocit mít zase kam položit knížku a vzbudit se do slunečních paprsků, které dopadají na čistý a uklizený nábytek.

Tady a teď!

13. prosince 2019 v 18:27 | Pája |  Pája motivuje...
Dlouho. A když říkám dlouho, myslím dlouho. Jsem byla ztracená. Sama v sobě. A v lidech okolo sebe. Ve svých myšlenkách a svém srdci. Proklínala jsem se za ty chyby a zlé myšlenky, kterých jsem se dopustila. Za tu svoji naivitu, co mě zas postihla. Za tu důvěru, kterou jsem vložila tam, kde vůbec neměla být. Za tu lásku. Ne. Škrtnout. Za tu domnělou představu o lásce.
Byla jsem ztracená ve své hlavě, svých představách a náladách, iluzích a snech, přáních a nápadech. A přiznávám se, že někdy pořád jsem. Tak nějak stále nevím, kdo jsem. A ani si nejsem jistá, jestli na tuto filosofickou otázku existuje jednoduchá odpověď. Ale pokud bych na ni měla odpovědět, podle mě by zněla asi takhle: Kdo jsem? Já. A ta nejdůležitější věc je, že nikdo nebyl, není a nebude . Jsem jen já, a proto musím ze sebe vydat to nejlepší. Ne protože mi to někdo řekl. Protože to chci já. Být nejlepší verzí sebe sama a být šťastná. Ono se to občas nepovede. Zklamu sebe a někdy i ostatní. A dopředu se za to omlouvám. Ale chybují všichni. Z chyb si má člověk vzít ponaučení. A pokud tedy někdy cítíš ten těžký kámen v břichu a zraněné srdce, věř mi, že ono zase bude líp. Ale ty tomu musíš věřit! Protože pokud tomu neuvěříš, nikdy to tak nebude. Musíš věřit a všechno bude v pořádku. Věř sobě, věř těm skvělým lidem, které kolem sebe máš a věř všemu, co tě dělá šťastnou. Věř, že tenhle život stojí za to a nikdy není pozdě na to zažít opravdu žít. Nikdy není pozdě, ale raději začni hned. Čím dřív, tím líp. Život je jízda. Tak se připrav a leť. Nebo jeď, když je to ta jízda. Někdy se v těch vysokých filosofických proslovech ztrácím:D.
No a na závěr asi stačí říct jen: Buď šťastná a všechno bude v pořádku. Buď šťastná ze všech maličkostí. Že ti dneska někdo podržel dveře. Že jsi dostala jedničku. Že jsi stihla tu tramvaj. Že se na tebe někdo usmál. Že jsi konečně sehnala ten dárek. Ale taky buď šťastná ze všech těch obřích věcí, kterých se ti dostavilo. Zdraví, milující rodina, přátelé, bezpečí... a možnost žít tady. A teď. Tak to nepropásni a žij tady a teď!♥️

Tady a teď!

Už jsem tady!

28. listopadu 2019 v 17:04 | Pája |  Prostě ze života
Zdravím vás po měsíci, ahoooj!

Povídání s Pájou #4-Vysoká škola, podzimní fotky, báseň...

28. října 2019 v 14:00 | Pája |  Prostě ze života
Ahojte, vítám vás u nového článku. Dneska bych vám chtěla povykládat, co se za posledních pár dní událo. Tak se pohodlně usaďte, začínáme!

Je možné definovat lásku?

19. října 2019 v 18:22 | Pája |  Zmatená...
Byla jednou jedna dívka. A ta nevěděla, jak se zamilovat. Slyšela i četla o lásce, ale nevěděla, jaký přesný recept má. Jak proniknout tomu zázračnému kouzlu, které všichni popisovali. Nevěděla, jak vypadá láska. Jak chutná a voní. Co obnáší. Nevěděla co obětovat. Za co bojovat. Co objevovat.

Další články


Kam dál